je liturgickým obřadem církve.

Pohřeb mnoho lidí vnímá jako něco nepříjemného, jako něco, čemu se by se člověk raději vyhnul.
Smrt někoho blízkého pochopitelně přináší zármutek, bolest a může vyvolávat určitou beznaděj.
V křesťanské perspektivě je to však právě naděje, která se s odchodem z tohoto světa neodmyslitelně pojí.

Katolická církev považuje pohřeb za svátostinu.
Při pohřbu prokazujeme zemřelému službu lásky, prokazuje čest tělu, které se ve křtu stalo chrámem Ducha svatého.
Připomínáme si přitom smrt a vzkříšení Ježíše Krista, očekáváme s vírou a nadějí Kristův druhý příchod a vzkříšení mrtvých.
Shromáždění věřících se za zemřelého modlí a snaží se pozůstalé povzbudit křesťanskou nadějí.

Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít". Jan 11,25

Křesťanský pohřeb se skládá z obřadu rozloučení v kostele, průvodu na hřbitov,
vysvěcení hrobu a uložení ostatků. Součástí katolického pohřbu bývá mše svatá.

Při zařizování pohřbu je důležité dohodnout nejdříve na faře termín pohřbu, ještě před tím než se dohodnete na pohřební službě.

Zároveň zde sdělíte údaje o zemřelém, aby mohly být zapsány do matriky zemřelých
a dohodnete se na způsobu obřadu pohřbu.